Hugo Demartini

Hugo Demartini jist� nepat�� k m�lo zn�m�m �eskoslovensk�m um�lc�m, pr�v� naopak, jeho tvorba byla soustavn� reflektov�na ji� v �edes�t�ch letech. V n�sleduj�c�ch dvou desetilet�ch normaliza�n�ch m�l ov�em tento odborn� z�jem nej�ast�ji podobu poloofici�ln�ch �i neofici�ln�ch v�stav a publikac�, ale p�esto z�st�val v odborn�m pov�dom�, po politick�ch zm�n�ch u n�s mu pak byla v�nov�na �ada monografick�ch v�stav a dv� monografick� publikace. Nen� to nic divn�ho, Demartini pat�il k pr�kopn�k�m abstrakce �edes�t�ch let u n�s - zvl᚝ mus�me upozornit na cyklus kreseb a kol�� z roku 1958, kter� p�edznamen�val um�lcovu dal�� pr�ci uplatn�n�m jazyka geometrie, co� bylo tehdy v na�em prost�ed�, i pokud se soust�e�ujeme na pr�ci um�lc�, kte�� usilovali o r�zn� podoby modern�ho um�n�, unik�tn�. Je to jeden z pr�kopnick�ch po�in� tohoto socha�e, jen� potom pat�il v pra�sk�m prost�ed�, kde jako skute�n� autentick� modern� um�n� byl v�t�inou mlad�ch nekonformn�ch teoretik� prosazov�n informel, p�edev��m v podob� jeho pra�sk� modifikace - struktur�ln� abstrakce, schopn� transponovat celou �k�lu obsah�, po��naje existenci�ln�mi dramaty p�es osobn� mikrodramata a� po absurditu doby a m�sta. Demartini se ale stejn� jako n�kolik dal��ch um�lc�, p�edev��m Ji�� Kol��, B�la Kol��ov�, Karel Malich �i Zden�k S�kora, ji� obracel k jin�, komplement�rn� problematice, kter� pak v na�em prost�ed� byla pojmenov�na nov� citlivost - podle v�stavy, kter� zapo�ala na ja�e 1968 v brn�nsk�m Dom� um�n� a skon�ila na podzim t�ho� roku v pra�sk�m M�nesu, obsazena sov�tsk�m vojskem. Demartini hledal svou cestu p�edev��m jako socha�: v roce 1964 poprv� uplatnil neosobn� serieln� skladbu opakovan�ch element�, vzniklou �azen�m koul� a jej�ch segment�. V n�sleduj�c�ch letech potom rozvinul fascinuj�c� podobu t�to nov� kr�sy, tvo�en� leskl�mi kovov�mi polokoulemi �i koulemi, kter� - perfektn� technicky zpracov�ny - vstupovaly do interakce s okol�m, nebo� reflektovaly v�e kolem. Proch�zej�c� �lov�k se stal sou��st� d�la, doslovn� pak v n�kolika reli�fech, kde bylo mo�no m�nit sestavy kulov�ch element�. Z�jem o interakci s okol�m byl z�ejm� p�edpokladem dal��ho kl��ov�ho d�je - roku 1968 um�lec sv� leskl� kovov� koule p�en�� do p��rodn�ho prost�ed�, r�zn� jin� geometrick� �tvary, t�eba barevn� konfety nebo ty�inky a desti�ky, vyhazuje do vzduchu ... A v�e zaznamen�v� fotografi�. Tak se stane jedn�m z pr�kopn�k� nov� podoby ak�n�ho um�n� u n�s, naprosto srovnateln� s t�m, co bylo v t� dob� aktu�ln� na mezin�rodn� sc�n�. Proto�e okolnosti, to jest pomalu nastupuj�c� normalizace, vedou d��v k n�vrat�m do ateli�r�, stane se akce vyhazov�n� v r�zn�ch modifikac�ch asi na jedno desetilet� konceptem vzniku autorov�ch reli�f�. Potom se jako jeho t�mata postupn� aktualizuj� zviditel�ov�n� proces� a d�j�, naru�uj�c�ch, destruuj�c�ch v�choz� geometrickou formu, samoz�ejm� s celou �adou konotac�, kter� takov� z�sahy a jejich tematizace p�in�ej�. Na prvn� pohled by se tedy dalo o�ek�vat, �e kompletn� d�lo Huga Demartiniho je ji� zmapov�no a �e n�s nem��e ni��m p�ekvapit. Pro mne ale byla skute�n�m p�ekvapen�m mo�nost, podrobn�ji se zab�vat t�m, co b�v� nej�ast�ji charakterizov�no jako "Demartiniho informel" - a proto jsem jej tak� po��dal, abychom z n�j ve Zl�n� ud�lali samostatnou komorn� v�stavu. P�ipome�me si, �e p�edch�zely abstraktn� geometrick� kol�e ze st��han�ch barevn�ch pap�r�, kter� jako by trochu odkazovaly t�eba k poetice Bena Nicholsona, kter� ov�em u n�s byl tehdy ur�it� nezn�m. Nav�c neodkazuj� k syntaxi z�ti��, byla to prost� pr�ce s n�kolika barevn�mi pl�ny, kter� se p�ekr�valy ve vymezen�ch geometrick�ch form�ch. Potom od roku 1960 do roku 1962 vznikaly z lepenky struktury, kter� s�m autor ozna�oval jako bomb�rovan� kresby, proto�e byly obdobou kovov�ch realizac�, kter� vznikaly postupn�m vyklep�v�n�m zezadu, bomb�rov�n�m, kovov� plochy. Mo�n� m�me �t�st�, �e socha� nemohl vzhledem k okol� po��d klepat kladivem do kovov� desky, ale d��v mus�me p�edpokl�dat, �e byl nitern� pr�v� na uplatn�n� nov�ho zp�sobu pr�ce s kladivem p�ipraven: na m�kk� plst�n� podlo�ce zpracov�val zezadu plochu kartonu, n�kdy se uplatnily dal�� n�stroje, t�eba dl�tka, nebo p�edm�ty, kter� m�l po ruce, t�eba h�eb�ky. Podobn�m zp�sobem vznikaly ji� od roku 1960 tak� komorn� kovov� reli�fy... Maj�-li tyto Demartiniho kovov� a p�edev��m lepenkov� reli�fy n�jakou p��buznost v �esk�m informelu, tak bezpochyby v aktivn�ch grafik�ch Vladim�ra Boudn�ka. A pr�v� o t�ch jsem ji� v�cekr�t napsal, �e znamenaj� jakousi cestu k objektivizaci ur�it�ho z�znamu vzhledem k autorov� chuti reflektovat p�edev��m zku�enost fabriky a nikoliv vlastn� subjekt. A Hugo Demartini �el je�t� d�l v estetick�m organizov�n� vznikaj�c� struktury, tak�e jejich p��buznosti bychom podle m�ho n�zoru m�li hledat d��v u autor� hnut� Zero, kte�� p�ich�zeli s nov�m pojet�m um�n�, p�ehodnocuj�c�m ji� p��li� zestetizovan� informel, po��naje Luciem Fontanou �i n�meck�mi protagonisty Mackem, Pienem a Ueckerem. Pror�en� nebylo u Demartiniho ji� na prvn�m m�st� existenci�ln� motivovanou destrukc� (jako tomu bylo u protagonist� pra�sk�ch Konfrontac�), ale p�edev��m cestou k objektivizaci ur�it�ho z�sahu, k nahrazen� autorsk�ho gesta mnohem neosobn�j�� stopou kladiva. Tak� �ast� p��tomnost ur�it� organizuj�c� skladby n�m signalizuje, �e Hugo Demartini byl d��v soub�cem hnut� Zero ne� zast�ncem �esk�ho informelu. Koneckonc� to dost jasn� stvrzuje i pr�ce s monochromi� - v�echny tyto kartonov� bomb�rovan� kresby jsou p�et�eny �ervenou barvou, kter� byla charakteristick� i pro jeho tehdej�� rozm�rn� s�drov� reli�fy. A v posledn�ch rozm�rn�ch reli�fech z rok� 1962-1963 se ji� jednozna�n� prosazuje repetitivn� �azen� geometrick�ch element�, t�eba kosti�ek, samoz�ejm� v sep�t� s monochromi� �erven�. To v�e stvrzuje jedine�nost um�lcovy tehdej�� cesty - reagoval na kontext informelu, ale jeho bytostn� zalo�en� i t�eba nev�dom� poci�ovan� Zeitgeit jej ji� vedly tam, kde se zhodnotilo setk�n� s Ji��m Kol��em a jeho okruhem.
Ji�� Valoch

Hugo Demartini

Narodil se 11. �ervna 1931 v�Praze.
V�letech 1946-1948 se u�il u�kamenosocha�e Vel�nsk�ho v�Praze.
V�letech 1949-1954 studoval na Akademii v�tvarn�ch um�n� v�Praze (prof.�Jan Lauda). V�roce 1962 byl zakl�daj�c�m �lenem voln�ho sdru�en� Paleta vlasti (spole�n� s�mal��i Bed�ichem Dlouh�m, Theodorem Pi�t�kem, Janem Vachudou a�se socha�i Karlem Nepra�em a�Karlem Ku�erou). V�roce 1962 byl �lenem Nov� skupiny a�skupiny Zaostal�ch, v�r. 1989 nastoupil na Akademii v�tvarn�ch um�n� v�Praze jako odborn� asistent. 1. ledna 1990 byl jmenov�n docentem. 1. b�ezna 1990 byl jmenov�n prorektorem �koly, 17. �ervence 1990 byl jmenov�n profesorem. Do roku 1996 p�sobil na �kole
a�byla mu ud�lena zlat� medaile Akademie v�tvarn�ch um�n� v�Praze. V�sou�asnosti �ije a�pracuje v�Sumrakov� - Studen� na �eskomoravsk� vyso�in�.

V�b�r ze samostatn�ch v�stav
1963 Kulturn� klub Krajsk�ho projekt. �stavu, Praha
1966 Hugo Demartini, Galerie na Karlov� n�m�st�, Praha
1970 Demartini-Kratina, Al�ova s�� Klubu skladatel�, Praha
1971 Demartini, Galerie Benedikta Rejta, Louny
1979 B. Dlouh� - H. Demartini - Z. Ziegler, Muzeum husitsk�ho revolu�n�ho hnut�, Bechy�sk� br�na, T�bor
1986 H. Demartini - P.�Ne�leha, Galerie Atrium, Praha
Demartini - Sozansk�, Lidov� d�m, Praha
1991 Hugo Demartini - D�lo 1964-1974, Galerie hlavn�ho m�sta Prahy, D�m U�Kamenn�ho zvonu, Praha
1992 Hugo Demartini - V�b�r z�d�la 1980-91, V�stavn� s�� M�nes, Praha
1994 Hugo Demartini. D�m um�n�, Brno
Hugo Demartini - Tvorba z�let 1958-1978, Galerie v�tvarn�ho um�n� v�Ostrav�, Ostrava
1995 Ro�novsk� socha�sk� l�to, 95, Ro�nov pod Radho�t�m
1999 Hugo Demartini - 1965-1975, Galerie V. �p�ly, Praha
Hugo Demartini, Galerie Aspekt, Brno
2000 Hugo Demartini - Oblastn� galerie v�Liberci
Hugo Dernartini - St�tni galerie v�tvarn�ho um�n� v�Chebu
2004 Hugo Demartini - Kol�e, kresby, objekty, Kabinet kresby a�grafiky, Cheb
2005 Hugo Demartini - Objekty �edes�t�ch let, Galerie Montanelli - v�stavn� prostor, Praha
2006 Hugo Demartini - P��pravn� modely, Galerie Benedikta Rejta, Louny

Z�dom�c�ch kolektivn�ch v�stav
1953 II. p�ehl�dka �esk�ho v�tvarn�ho um�n� v�Praze, J�zd�rna Pra�sk�ho hradu
1958 Um�n� mlad�ch v�tvarn�k� �eskoslovenska, D�m um�n�, Brno
1959 IV. p�ehl�dka �esk�ho v�tvarn�ho um�n� v�Praze, J�zd�rna Pra�sk�ho hradu
1964 Socha 1964, Oblastn� galerie v�Liberci
1965 V�stava mlad�ch, '65, V�stavn� s�� �LUV, Praha
1966 Skupina Um�leck� beseda, V�stavn� s�� M�nes, Praha
Konstruktivn� tendence, Galerie Benedikta Rejta, Louny,
Galerie v�tvarn�ho um�n�, Roudnice n. Labem
Oblastn� galerie Vyso�iny, Jihlava
V�stava mlad�ch, D�m pan� z�Kun�t�tu, Moravsk� galerie, Brno
Aktu�ln� tendence �esk�ho um�n� (u�p��le�itosti kongresu AICA v�Praze), Galerie V. �p�ly, V�stavn� s�� M�nes, Nov� s��,
S�� �eskoslovensk�ho spisovatele, Praha
Nov� cesty, Obl. galerie v�tvarn�ho um�n�, Zl�n
1967 Konstruktivn� tendence (Demartini, Kol��, Malich, Mirvald, S�kora), Galerie Benedikta Rejta, Louny
Jeden okruh volby, Okresn� muzeum, P�sek
1968 Klub konkretist�, Oblastn� galerie Vyso�iny, Jihlava
V�stavn� s�� Domu kultury, �st� n. Labem
Nov� citlivost, D�m um�n�, Brno
Galerie v�tvarn�ho um�n�, Karlovy Vary
V�stavn� s�� M�nes, Praha
Nov� v�ci, Galerie V. �p�ly, Praha
1969 KIub konkretist�, Galerie um�n�, Karlovy Vary
N�kde n�co, Galerie V. �p�ly, Praha
Obrazy-plastiky, Galerie Benedikta Rejta, Louny
1970 Klub konkretist�, D�m p�n� z�Kun�t�tu, Brno
Grafika (Demartini, Kratina, Kub��ek, Malich, S�kora), Al�ova s�� Klubu skladatel�, Praha
Konfrontace I., Galerie Nova, Praha
1981 Setk�n� v�Netvo�ic�ch (6. 9. 1981), Ml�n B. Dlouh�ho, Netvo�ice
1983 20 let Galerie hlavn�ho m�sta Prahy (V�stava ze zb�rek), Starom�stsk� radnice, Praha
1987 Aktu�ln� fotografie II, (Okam�ik), Moravsk� galerie, Brno
1988 Forum 1988 (Mo�nost um�n� v�prostoru), Pra�sk� tr�nice
1993 P��b�hy bez konce, Moravsk� galerie v�Brn�, M�stodr�itelsk� pal�c Brno
1993/94 Poezie racionality - Konstruktivistick� tendence v��esk�m v�tvarn�m um�n� �edes�t�ch let,
�esk� muzeum v�tvarn�ch um�n�, Vald�tejnsk� j�zd�rna, Praha
1994 Ohniska znovuzrozen� - �esk� um�n� 1956-63 Galerie hlavn�ho m�sta Prahy
Nov� citlivost, Galerie v�tvarn�ho um�n�, Litom��ice
1996 Um�n� zastaven�ho �asu - �esk� v�tvarn� sc�na 1969-1985, �esk� muzeum v�tvarn�ch um�n�, Praha
1. Nov� Zl�nsk� salon,St�tn� galerie ve Zl�n�
1999 Um�n� zrychlen�ho �asu, �esk� v�tvarn� sc�na 1958-68, �esk� muzeum v�tvarn�ch um�n�, Praha
1999/2000 Akce-slovo-pohyb-prostor, Galerie hlavn�ho m�sta Prahy
2000 Kresba, grafika 60. let, Galerie Trigon, Plze�
2001 Barevn� socha, Severo�esk� galerie v�tvarn�ho um�n� v�Litom��ic�ch
Sb�ratel Ji�� Kol��, N�rodn� galerie v�Praze
Melancholie, Moravsk� galerie v�Brn�
2002 �esk� grafika - P�lstolet� prom�n modern� grafick� tvorby, galerie M�nes, Praha
Objekt - objekt; Metamorf�zy v��ase, Pra��k�v pal�c, Brno
2003 Um�n� je abstrakce; �esk� vizu�ln� kultura 60. let, J�zd�rna Pra�sk�ho hradu, Praha
Um�n� je abstrakce; �esk� vizu�ln� kultura 60. let, Um�leckopr�myslov� muzeum, Brno
Um�n� je abstrakce; �esk� vizu�ln� kultura 60. let, Muzeum um�n�, Salon, Kabinet, Olomouc
2005 Prostor a��as, Galerie modern�ho um�n�, Roudnice nad Labem
2006 Kalend��e pro Jindru �treita, D�m um�n�, p�edn�kov� s�l, Ostrava

V�b�r ze zahrani�n�ch v�stav
1966 Tchechoslowakische Kunst der Gegenwart, Akademie der Kunste Berlin-West
1967 VI. Biennale Internationale �Arte Republica SanMarino
Nuove techniche d'immagine, Palazzo dei Congressi, San Marino
Konstruktive Tendenzen aus der Tchechoslowakei, Studio - Galerie der J. W. Goethe Universit�t, Frankfurt am Main
1968 Konstruktive Tendenzen aus der Tchechoslowakei, Kunsthalle Fembohaus, N�rnberg
5 K�nstler aus Prag (Demartini, Kol��, Kratina, Kub��ek, Malich), Galerie Club, Paderborn
Bienale 3: Alternative Attuali, Castello Spagnolo, �Aquila
Sculpture Contemporaine Tch�coslovaque (De Myslbek a�nos jours), Mus�e Rodin, Paris
1969 Biennale 1969 N�rnberg - Konstruktive Kunst: Elemente und Prinzipien, Kunsthalle, N�rnberg
Arte Contemporanea in Cecoslovacchia, Galleria Nazionale �Arte Moderna, Roma
Festival d'Avignon: �oeil �cout�, Palais des Papes, Avignon
Konstruktivismens Art, Sonja Henies og Niels Onstad-Stiftelsen Blomenholm, Oslo
Contemporary Czechoslovakian Art, Jaques Baruch Gallery, Chicago
1970 5 Tsjechische Grafici, Rijksmuseum
Enschede - Groningen Museum, Groningen
Tchechische Skulptur des 20. Jahrhunderts von Myslbek bis zur Gegenwart, Orangerie des Schlosses Charlottenburg, Berlin-West
1972 Konstruktive Kunst aus der Tchechoslowakei (Demartini, Kub��ek, Malich, S�kora, Urb�sek), (Galerie im Erker, St. Gallen
50 Jahre Konstruktivismus in Europa, Galerie Gmurzynska, K�ln
1983 8 Kunstler aus Prag in M�nchen, Kunstlerwerkst�tten, M�nchen
Das Prinzip Hoffnung (Aspekte der Utopie in der Kunst und Kultur des 20. Jahrhunderts), Museum Bochum
1986 Konstruktivisme - i�Lousianas Samling efter gaven fra The Riklis-McCrory Collection,
Lousiana, Museum for Moderne Kunst, Humlebaek
1991 Tradition und Avantgarde, Kunsthalle Dominikanerkirche, Osnabruck
2000 Samizdat - Alternative Kultur in Zentral und Osteuropa: Die 60er bis 80er Jahre, Bremen
2004 Um�n� je abstrakce; �esk� vizu�ln� kultura 60. let, Staatliches Museum f�r angewandte Kunst, Mnichov (M�nchen)
Bl�zk� vzd�lenost/ K�zeli t�vols�g/ Proximate Distance, Szent Istv�n Kir�ly M�zeum, Sz�kesfeh�rv�r
2005 Emigration out/in 1; B�la Kol��ov�, Ji�� Kol��, Radek Kratina, Hugo Demartini, Galerie Palais am Festungsgraben - S�rsk� galerie, Berl�n (Berlin)
2006 Emigration out/in 2; Hugo Demartini, Jan Koblasa, Jan Kot�k, Theodor Pi�t�k, Ale� Vesel�, Galerie Palais am Festungsgraben - S�rsk� galerie, Berl�n (Berlin)

Zastoupen� ve ve�ejn�ch sb�rk�ch
Narodn� galerie v�Praze; Galerie v�tvarn�ho um�n�, Litom��ice; Galerie Benedikta Rejta, Louny; �esk� muzeum v�tvarn�ch um�n�, Praha; Muzeum um�n�, Olomouc; Moravsk� galerie v�Brn�; Al�ova Jiho�esk� galerie, Hlubok� nad Vltavou; Galerie hlavn�ho m�sta Prahy; Galerie modern�ho um�n�, Hradec Kr�lov�; Galerie um�n�, Karlovy Vary; Das Progressive Museum Basel; Sb�rka M�nil, Houston; Mus�e National d'Art Modeme, Centre Georges Pompidou, Paris; Folkwang Museum, Essen; McCrory Collection, Lousiana, Humlebaek; soukrom� sb�rky v��esk� republice, Holandsku, It�lii, N�mecku, �v�carsku, Polsku, Slovensk� republice, Kanad� a�USA.