Ladislav Nebeský

Bílá místa

20. července - 30. září 2005



úvodní slovo curiculum vitae

První generační vrstvu české experimentální (jak se tehdy nejčastěji říkalo) poezie v šedesátých letech reprezentovali Ladislav Novák, Jiří Kolář a autorská dvojice Bohumila Grögerová - Josef Hiršal. Brzy se kolem nich ovšem utvořil okruh většinou o generaci mladších umělců, kteří přicházeli se svými vlastními problémy a specifickými řešeními. Tato situace korespondovala s velkým zájmem, který vzbuzovaly různé podoby netradičního básnického psaní mezinárodně, nejen v Evropě, ale také v Severní a Jižní Americe - a samozřejmě i v Japonsku. Všude se objevovaly skupiny tvůrců, které neuspokojovaly možnosti obvyklého lineárního psaní, ať již proto, že se možnosti takové poezie již zdály být vyčerpány, nebo byli autoři znechuceni zneužíváním jazyka ke společenské manipulaci, důležité bylo samozřejmě také uvědomování si, k jak neočekávaným, radikálním důsledkům docházeli tehdy umělci v jiných oblastech, především v nové hudbě a v různých oblastech výtvarného umění, především pod egidou hnutí Zero či tzv. "nové tendence". Také si básníci připomínali existující tradici aktualizace vizuální složky básnického textu, táhnoucí se od antického Řecka po zakladatelské avantgardy, především kubismus, dada či futurismus, ale také surrealismus. Důležitým tehdy aktuálním fenoménem bylo praktické i teoretické formování intermédií, charakterizovaných amalgamováním charakteristik dvou či více kategorií tradičních: grafická hudba subsumovala charakteristiky výtvarné a hudební, ve fónické poezii jsme shledávali hudební i básnické aspekty, nejfrekventovanější byla asi vizuální poezie, v níž se uplatňovaly zrovnatak literární jako výtvarné aspekty. Různé typy akcí, především happenings a events, syntetizovaly východiska v několika tradičních uměleckých kategoriích, divadle, hudbě, básnictví atd. Do pražského okruhu nové poezie patřil od poloviny šedesátých let také Ladislav Nebeský, podle mého názoru mimořádně originální a osobitý již od samého počátku. Sice se prakticky od počátku podílel na řadě výstav v různých zemích, publikoval v antologiích a časopisech československých i zahraničních, ale většina jeho díla je bohužel neznáma. Přitom v šedesátých letech rozvinul oblast, kterou de facto nikdo jiný nezkoumal. Již v souboru Nehra z roků 1964-1965 uplatnil řadu operací, které referovaly o samotném jazyce, aktualizovaly jeho vlastní charakteristiky, takže měly vlastně metajazykový charakter. Umělcovým životním tématem se pak stalo kódování. To dobře korespondovalo s tehdy aktuální snahou o ustoupení autorského subjektu do pozadí a o uplatnění racionálních operací, jak to známe třeba z kombinatorických struktur Zdeňka Sýkory či ze zcela redukovaných vztahů linie a plochy u Jana Kubíčka. Celé soubory vizuálních textů realizoval Nebeský užitím binárního kódu, tedy sestavami I a 0. Jimi většinou zakódovával jednotlivé grafémy, z nich vzniklá "slova" potom vstupovala do různých vztahů a vzájemných vazeb právě v podobě lineárních struktur těchto dvou znaků. Prakticky pro každý text volil nový kód, neboť právě jedinečnost vztahu mezi pojmem a jeho zakódováním mu dovolila vytvářet v ploše významové vztahové realizace. Různé pojmy se například mohly ukázat paradoxně jako identické nebo přesně protikladné, ale uplatňovala se celá škála možných operací - až po přesné symetrie vznikajících struktur, jejichž estetické kvality byly také jednou z důležitých rovin vnímání každého díla. V samostatných cyklech také umělec aktualizoval další fenomén, umělý jazyk, vytvořený vždy pouze pro jediný případ, nebo reagoval ze svého hlediska na kategorii návodů jako určité akční či konceptuální poezie, jak ji známe také od Koláře a Nováka. Kódování bylo ovšem Nebeského bytostnou strategií - kódoval i barvami, ale také dělením určitého plošného geometrického útvaru, ba i (díky spolupráci s malířem Jaroslavem Kochem) malovanými architektonickými útvary. V roce 1972 se toto pregnantní a nezaměnitelné dílo přerušuje, autor se soustřeďuje na svůj badatelský zájem ve sféře matematické lingvistiky, z níž jistě mnohé bylo také východiskem jeho estetických textů. Teprve v devadesátých letech se k soustavné tvorbě vrací - situace je samozřejmě již jiná, internacionální vlna nové poezie dávno dozněla, její jednotliví protagonisté fungují individuálně, navíc se sféra jazykového umění výrazně obohatila i modifikovala přístupy konceptuálního umění. Ale Nebeský se svým kódováním je stále jedinečný a mimořádně kvalitní - jeho tématem se stává nepřítomnost určitých znaků, které jsou kódovány přítomností určité sémantické struktury, nejčastěji obecně identifikovatelnou následností české abecedy nebo repetitivním řazením určitých pojmů. Zase tedy jde o umění ze samotné struktury jazyka, zase je v něm přítomen určitý moment hry. A je to umění, fascinující svou schopností zpřítomňovat neviditelné. Jako by právě vztah mezi přítomným a nepřítomným byl nositelem této jedinečné výpovědi (kterou můžeme pojmenovat třeba konceptuální poezie, jako jsem to užíval u některých svých textů). Pro zlínskou výstavu jsme vybrali nejnovější, veřejnosti neznámý soubor vizuálních textů Bílá místa. Zase se v něm uplatňují estetické kvality struktur, tvořených plošně organizovanými grafémy, ovšem nejdůležitější je nejen intelektuální uspokojení z možnosti objevit nezviditelněné znaky, tvořící určité významy, ale také potřeba stále se vracet právě k něčemu, co je třeba "dvojnásobně neviditelné" a přece jednoznačně přítomné jako k velice podstatné (umělecké!) zkušenosti.
Jiří Valoch

Ladislav Nebeský

narozen 28. 1. 1937 v Jilemnici,
studium MFF UK v Praze 1955-1960

Samostatné publikace:

WHITE TRUTH BLACK, Probable Latitude 76 15´ Longitude 113 10´E, London (nedat., 70. léta)
TRIANGLES (a play in three acts with prologue and epilogue), Gemma Three, Welling, Kent, Velká Británie (nedat., 70. léta)
Osm binárních básní, Editio Nova, Brno 1996

Z dalších publikací:

účast na sborníku Vrh kostek (česká experimentální poezie). Ed. J. Hiršal a B. Grögerová, Torst, Praha 1993.

O autorovi:

R. Ibrahim, Experimentální poezie Ladislava Nebeského. Edice TVARy, č. 9/10, 2005 (příloha literárního obtýdeníku Tvar).
Stať je doplněna Ibrahimovým výběrem z textů L. N., který je stati podřízen: L. Nebeský,
Výběr z experimentální tvorby, edice TVARy, sv. 11/2005

Účast na výstavách (výběr):

1966 Poesía Concreta International, Universidad National Autónoma de México, Galería Universitaria Aristos, Mexico
1968 Klub konkrétistů, Galerie Vysočiny, Jihlava (jako host)
1968 Nová citlivost, Dům umění města Brna, Galerie výtvarného umění Karlovy Vary, Mánes, Praha
1968 Vizuální poezie, Malá galerie Čs. spisovatele, Praha
1970 ? Konkrete Poesie, Stedelijk Museum, Amsterdam
1970 Text Buchstabe Bild, Kunstgesellschaft, Helmhaus, Zürich
1970 Textos, sonidos, voces, poesia imagenes, Museo Dr. Genaro Pérez, Córdoba, Argentina
1997 Mezi tradicí a experimentem (práce na papíře a s papírem), Muzeum umění, Olomouc
1997 Báseň, obraz, gesto, zvuk, Památník národního písemnictví, Praha
Akce, slovo, pohyb, prostor, Galerie hlavního města Prahy (90. léta, nedat.)
2000 Pro Ladislava Nováka, Malovaný dům, Třebíč
2001 Klub konkrétistů, Dům umění, Opava
2001 Klub konkrétistů (pražská sekce), Universitní galerie, Olomouc
2002 Klub konkrétistů - Brno, Muzeum města Brna